Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

ClassicAuto Motor a Sport Classic

Chci inzerovat
Vydáváme
magazíny

Škoda 996 Supesport: raritní závoďák je po renovaci


19.11.2014

Na celém světě jediný dochovaný exemplář vozu Škoda 966 Supersport z roku 1950 se opět zaskvěl v plné kráse. K vidění je v boleslavském továrním muzeu.

Autor:Foto:

V roce 1950 byly postaveny celkem tři exempláře závodního speciálu ŠKODA 966 Supersport, zachoval se ale pouze jediný z nich. Ten byl až do doku 1962 nasazován do závodů, poté byl po mnoho let ve vlastnictví slovenského automobilového závodníka Ivana Mičíka. V roce 2007 získalo tento závodní vůz Škoda Muzeum a zahájilo jeho rozsáhlou renovaci, a to co nejvěrněji podle dobových podkladů. Škoda 966 Supersport se nyní skví opět v původní podobě ze sezóny 1953 a je ozdobou muzejní expozice.


Závodní speciál Škoda 966 Supersport s hliníkovou karoserií se představil v roce 1950 a vynikal velkou variabilitou. S reflektory a blatníky startoval v kategorii sportovních vozů, po mírných úpravách karoserie zakrytím místa spolujezdce a demontáži reflektorů a blatníků byl nasazen i v kategorii závodních vozů. Premiéra proběhla v květnu 1950 při okruhovém závodu v Mladé Boleslavi. Po dvou dalších závodech byl ale natolik poškozen, že musel být nahrazen novým. A protože cílem továrního týmu bylo nasazovat do závodů dvojici vozidel, vznikl rovnou i další vůz, v pořadí třetí. A právě tento třetí Supersport se jako jediný dochoval a nyní byl kompletně zrestaurován.
Jeho premiéra se odehrála při Velké ceně Československa 24. září 1950. Automobilový závodník Miroslav Fousek s ním v kategorii do 1.100 cm3 vybojoval druhé místo, závodní sezónu 1951 zahájilo vítězství ve třídě sportovních vozů na závodech v Liberci.

Škoda oba závodní vozy neustále vylepšovala, zvláště použité motory. Agregát o zdvihovém objemu 1.089 cm3 pocházel původně z vozu Tudor, avšak dostal novou hliníkovou hlavu válců s polokulovým spalovacím prostorem. Existovala verze s atmosférickým sáním a dvěma karburátory, nebo nejvýkonnější provedení s jedním nebo dokonce dvěma kompresory. Obě provedení šlo od sebe rozpoznat podle výšky kapoty motoru – přeplňovaná verze měla kapotu nižší, pod tou vyšší s výraznou ‚boulí’ se skrývaly dva karburátory.

Díky této variabilitě pohonné jednotky a hlavně rychlosti její možné změny se mohly oba vozy účastnit podniků ve třídě do 1.100 cm3 ve verzi s karburátorem nebo do 1.500 cm3 s kompresorem. Pro další navýšení výkonu v souladu se změněnými závodními pravidly zvětšila později továrna zdvihový objem motoru, nejprve na 1.221 cm3, v poslední vývojové fázi se dostaly pod kapotu i nové prototypové motory o objemu 1.500 cm3 se čtyřmi karburátory nebo jedním, příp. dvěma kompresory.

Motor s karburátorem dával výkon až 66 kW (90 k), přeplňovaná verze dokonce až 132 kW (180 k) a umožnila zrychlit vůz až k hranici 200 km/h. Kvůli značnému množství trubek v motorovém prostoru byl model s kompresorem nazýván také „Plynárna“.
Souběžně s tím probíhaly i další úpravy závodních vozů. Pro lepší chlazení byl chladič u přeplňované verze umístěn před kompresor, v sezóně 1953 vylepšili konstruktéři aerodynamiku vozu níže umístěnou mřížkou chladiče a oválným sacím otvorem. Od konce roku 1953 začal být využíván nový motor o objemu 1.500 cm3. Na podzim roku 1953 dosáhl Václav Bobek v provedení se dvěma kompresory nového rychlostního rekordu 197,8 km/h. Škoda 966 Supersport se tak v té době stala nejrychlejším československým automobilem.

Nahoru

Komentáře