Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

ClassicAuto Motor a Sport Classic

Chci inzerovat
Vydáváme
magazíny

10 nejzajímavějších veteránů z východního bloku


14.07.2014

Ne každý musí mít doma za každou cenu nějaké to Porsche, Alfu nebo Mustanga. Jsou mezi námi i tací, kteří s gustem rozmnožují svoji sbírku východoevropské klasiky a ještě se u toho dobově oblékají. Že se i mezi auty z naší strany železné opony dají najít zajímavé kousky dokazuje následující výběr aut, která lze i reálně vlastnit.

1. Škoda Garde (1981-1984)

Ideový nástupce oblíbeného "erka" neměl na růžích ustláno, zejména auta z prvních roků výroby pojemnovaná Garde však mají něco do sebe i po stylistické stránce. Škoda Garde měla motor o objemu 1174 cm³ s výkonem 43 kW (55 koní) a čtyřrychlostní převodovku, shodné s typem Škoda 120 LS , a účinnější čtyřpístkové přední brzdy. V roce 1982 se vyrobilo 2854 aut a o rok později 3856 aut. Výroba Garde skončila v roce 1984, kdy ji (rok po zavedení modelu M) nahradila Škoda Rapid.

2. Melkus RS 1000 (1969-1979)

Že jste tohle superfáro nikdy neviděli? No ono se není moc čemu divit, vždyť jich bylo v DDR vyrobeno pouhých 101. I tohle číslo má ale vzhledem k poměrům v zemích RVHP parametry zázraku. Heinz Melkus byl známým východoněmeckým konstruktérem závodních vozů a podnik, který vedl byl takovým Metalexem po německu. Sportovní kupé RS 1000 poháněl uprostřed uložený tříválec Wartburg naladěný na 70 koní, maximální rychlost byla 160 km/h, zrychlení na stovku za 12 vteřina a hmotnost 850 kg.

3. FSO POLONEZ (1978-1986)


Moderně vypadající polský stroj z konce sedmdesátých let dnes už nepotkáte skoro ani v samotném Polsku. FSO Polonez je ve skutečnosti přestavěný Polski Fiat 125p, který byl postaven v licenci podle Fiatu 125. Vnitřní orgány (motor, převodovka,…) byly převzaty z Polski Fiat 125p, pouze progresivní design pětidveřové karoserie byl nový. Auto mělo původně mít DOHC motor od Fiatu, ale na licenci jaksi nezbyly prostředky. Existovala i poměrně úspěšná soutěžní verze s dvoulitrovým motorem.  

4. GAZ 21 (1956-1971)

Bytelný sovětský automobil vyšší třídy byl prvním GAZem známým pod jménem Volha. Na československých silnicích padesátých a šedesátých let byl tento typ poměrně rozšířen, ať už jako podnikový vůz v ČKD, policejní či sanitní speciál, taxík nebo pohřební vůz. Jeho velká výhoda tkvěla v ceně, která byla téměř o polovinu nižší než u krásné a luxusnější T603. V letech 1955 – 1971 sjelo z montážních závodů Gorkovského závodu téměř 640 000 „careven“ s jelenem ve znaku.

5. Zastava 101 (1971-2004)

Jugoslávská verze Fiatu 128, ve své domovině nejmenovaná jinak nežli "stojadin" byla nesmírně oblíbeným modelem kompaktních rozměrů. Pětidveřová karoserie, přední náhon, živý a relativně úsporný motor z něj dělaly na československém trhu docela žádaný výrobek. Na druhou stranu nelze zamlčet ani vady, z nichž nejvážnější byl asi fakt, že jugoslávští soudruzi auto vyráběli snad z už rezavých plechů a tudíž milé Zastávky rychle a rády korodovaly.

6. Tatra 613 (1974-1995)

Nástupce slavné šestsettrojky byl zejména ve svých počátcích nesmírně originálním a moderně vyhlížejícím kouskem. Není divu - elegantní design měla na starosti věhlasná italská karosárna Vignale, kde mimochodem vznikl i prototyp krásného kupé. Svůj zájem směřujte především k takzvaným "chromkám", tedy původním modelům vyráběným do začátku osmdesátých let. Taková hitparáda jako zvenku už to bohužel není uvnitř, kde je dobře patrný všudypřítomný socialistický nedostatek.

7. VAZ 2103/2106 (1973-1984)

Pokud nutně toužíte vlastnit vozidlo z továrny v Togliatti, pak rozhodně sáhněte po tom vůbec nejlepším, co zde v sedmdesátých letech na bázi Fiatu 124 vzniklo. Vzhledem k tomu, že nejvíce sportovněji laděný vůz tehdejší nabídky značky VAZ dosahoval vyšších rychlostí než standardní modely, byl v zájmu větší bezpečnosti posílen brzdový systém. Jednašestka poskytovala výkon až 77 koní a vůz se mohl dostat na maximální rychlost mírně přes 150 km/h. Typická byla čtyřoká maska a výrazně lépe vybavený interiér.

8. Oltcit Club 11 (1981-1995)

Rumunský třídvěřový hatchback vycházel z francouzského konceptu Prototype Y a na základě smlouvy o spolupráci mezi rumunským státem a firmou Citroën měl hodně společného s malým modelem Visa francouzské automobilky. Oltcit, který svého času zaplavil i československé silnice, v socialstické šedi vynikal svým progresivním designem a živým jízdním projevem, stejně pronikavých výsledků bohužel dosahoval i na poli notorické nespolehlivosti a mizerného dílenského zpracování.

9. Moskvič 412 (1967-1975)

Myslíte, že sovětská auta byly jen okopírované plečky zastaralé už v době svého vzniku? Ne u všech platí tohle dogma beze zbytku. Takový Moskvič měl moderní jedenapůllitrový motor s rozvodem OHC, který se dobře uplatnil v maratonských automobilových soutěžích. Na našich silnicích sice dělal spíš stafáž rozšířenějším žigulíkům, byl to však také poctivý kus železa.

10. Bulgaralpine (1967-1969)

Alpine A110, jinak řečenou "alpinku" není nutné blíže představovat. Tento legendární vůz slavil na přelomu šedesátých a sedmdesátých let úspěchy ve světové rally, u nás s ním řádil Vladimír Hubáček. Málokdo však ví, že stejně vyhlížející auto vznikalo ve francouzské licenci i v bulhraském Plovdivu. Celkem jich bylo postaveno okolo sta kusů, přičemž všechny zůstaly ve své adoptivní vlasti. Za volantem Bulgaralpine se proslavil známý soutěžák Ilja Čubrikov.

Nahoru

Komentáře