Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

ClassicAuto Motor a Sport Classic

Chci inzerovat
Vydáváme
magazíny

Legendy 2014: Blázni do aut se sjeli do Bohnic!


15.06.2014

Ostrou premiéru velkolepé automobilové slavnosti jménem Legendy předcházela díky masivní marketingové kampani neméně velkolepá očekávání. Ne všechno dopadlo na jedničku, i tak byl ale k vidění na tuzemské poměry bezkonkurenční výkvět motoristické klasiky v počtu okolo pěti set kusů.

V sobotu po ránu organizátoři napjatě hleděli k nebi a silou vůle rozháněli zlověstně kroužící mračna, nakonec však nezapršelo celý víkend. S úderem desáté, kdy se otevřely brány rozlehlého areálu Bohnické psychiatrické léčebny (dnes oficiálně Psychiatrické nemocnice), pak začaly dovnitř proudit davy klasiky chtivé veřejnosti v rozmanité sociální struktuře. A že se bylo na co dívat.

Hned na kouzelném prostranství mezi hlavním vchodem a ústavním kostelem sv. Václava návštěvníky vítaly skvostné monoposty z dob dávno minulých - Alfa Romeo 8C Monza a Bugatti 35B, které zezadu jistila neméně hodnotná plejáda závodních strojů v čele s takovými lahůdkami, jakými jsou Audi Quattro S1, Alfa Romeo 155 DTM, BMW M3 DTM, loňský Lotus z F1, formule Easter či Škoda, raritní vozy z dílny Václava Krále, Mercedesy Gullwing či "Rudá svině" nebo letošní závodní Camaro Tomáše Engeho.

Pravou alejí se návštěvník dostal nejprve k stylově velmi čisté expozici americké klasiky zejména z 50. a 60. let, nechyběly ani kousky předválečné nebo početná kohorta letos jubilujících Mustangů včetně Shelby 500 z jarního vydání našeho časopisu.Vůbec největší estetická paráda číhala na diváka hned v sousedství, kde svoje šapitó rozbil Radek Pokorný se svojí společností Engine, která na setkání přivezla okolo padesátky klasických aut ve vynikající kondici. Expozici vévodila sbírka vozů Porsche 911 všech generací ve všemožných modifikacích od překrásných původních 911T po několik kousků 993 Turbo. Své místo měly i typy 944 nebo 928, čestné postavení měl vyhrazeno raritní supersport 959. Německé panství dokrašlovaly klasické vozy Mercedes, BMW a Volkswagen, hned vedle se vyjímaly závodní Lancie Giuseppeho Volty v čele s brutální Deltou ECV. Italskou radost zastupovaly i lidovější Fiaty (131 Abarth, 128 Sport a další) nebo krásné Alfy GTV nebo GTV6. Společnost Advantage Cars přivezla sbírku novodobých Ferrari a jedno klasické 308 GTS, menší enklávu Britů tvořily vozy Jaguar či Aston Martin.

Předlouhou cestu musel pěší návštěvník vykonat při zájmu o shlédnutí dalších zajímavých shluků vozidel. Celý areál byl totiž rozdělen na jednotlivé zóny podle typu exponátů, jen některé z nich byly ale organizovány způsobem, jaký by se nám líbil a podle všeho byla v tomto směru dána volná ruka jednotlivým vystavovatelům, což není vždycky dobře. Po 5-7 minutách svižné chůze se po projití kolem nepříliš poutavých expozic sponzorů nebo společností prodávajících soudobá auta mezi pavilony léčebny (chovanci byli v pohotovosti v oknech) vyloupla hodnotná loučka obtěžkaná sladkobolnými anglickými klasiky s iniciály RR a hned opodál potěšujícím množstvím vozů obsazený palouk s Tatrovkami včetně vzácné 603 první série se třemi světly, závodního speciálu 603 B6 nebo monopostu 706 s ďábelským zvukem. Jen co jste minuli oblíbenou výstavku všeho socialistického, už už za ušní boltce tahaly roztodivné zvuky vytočených motorů všech koncepcí a kubatur a čistý vzduch mezi staletými stromy rozvířila vůně spáleného benzinu.

Vedle off-roadové trati, kterou jsme na akci tohoto druhu hodnotili spíše slovem "úlet", totiž organizátoři připravili divácky atraktivní jízdy vybraných exponátů na symbolické závodní trati do vrchu. V akci jste tak mohli vidět tradiční výčet škodovek v čele se slavnou 130 RS, dále vozy Audi Quattro sk. B, driftovací Nissan Skyline, dunící Tatru 603 B6, BMW 3.0 CSL, MINI Václava Pecha, autokrosový speciál a řadu dalších. Přesto si myslíme, že v akci mělo být k vidění o hodně aut více, což dvojnásob platí o jízdách vozů sériových. Na druhou stranu je jasné, že možnosti organizátorů jsou v tomto směru vždy omezeny ochotou majitelů. Škoda, protože vidět funkční Alfu 155 DTM, Lancii 037, Ford RS 200 nebo "Rudou svini" jen staticky představuje sotva poloviční zážitek.

 

Cesta zpět na hlavní náměstí byla lemována více i méně početnými (a hodnotnými) výstavkami vozů Lotus (malá ale hezká), Ford (žádná sláva), Saab či sektou majitelů vytuněných Mazd MX-5. Tolik krátká procházka po tom nejdůležitějším, diváci samozřejmě měli možnost zblízka vidět i mistry volantu Blomqvista, Hauglanda, Blahnu, Engeho (oba) nebo Křečka nebo shlédnout nějaký ten poutavý snímek s motoristickou tématikou v ústavním kině.

Kromě již zmiňovaných neduhů akce, se ani další věci nepovedly úplně na jedničku. Na prvním místě bych jmenoval až moc velkou rozlehlost celého areálu a s tím spojenou vzdálenost jednotlivých expozic - člověk často urazil zbůhdarma stovky metrů, aniž by jen zahlédl cokoliv zajímavého. Jediným pozitivním efektem tohoto velkého rozptýlení bylo přiměřené rozprostření solidního počtu návštěvníků. V některých místech (a nebylo jich málo) byla bez ladu a skladu či další informace k vidění 2-3 stojící auta - pro diváky opět zcela bez efektu. Laici ale i pokročilejší znalci techniky by jistě ocenili jednotným způsobem zpracované technické informace o vystavovaných vozech, které v drtivé většině případů chyběly úplně. Stejnou úlohu by mohl plnit i katalog exponátů z celé akce. Dalším nepovedeným momentem bylo zastrčené umístění pódia daleko od hlavních cest, na němž se odehrávala velká část oficiálního programu. Petr Horák sice moderoval s vtipem sobě vlastním, vše by ale  vyznělo mnohem výrazněji, kdyby "řečniště" bylo situováno v přirozeném centru akce na prostranství s ušlechtilými vozy před ústavním kostelem. Víceméně k detailům už patří úrovni akce a ceně vstupného (350,- Kč na den) nepříliš odpovídající kvalita občerstvení nebo jen nepočetný výskyt návštěvníků v dobových nebo alespoň přiměřeně společenských oděvech.

Podtrženo sečteno, Legendy neodstartovaly špatně, do zamýšleného českého Goodwoodu ale akci ještě hodně chybí. Zkrátka, pokud si někdo jméno téhle legendární britské akce vezme do úst, musí se sakra hodně snažit. Přejme proto organizátorům do dalších let méně šití horkou jehlou, konsolidovanější představu o tom, jak má akce v reálu vypadat, důslednější dotažení detailů, které dotváří celkový obraz a samozřejmě ještě více zajímavých exponátů přímo v akci. Tak tedy Legendám zdar a už se těšíme na příští!    

 

 

Nahoru

Komentáře